Zatímco ještě před pár lety firmy nasazovaly AI nástroje prakticky bez jakýchkoli specifických právních omezení, éra „divokého západu" v umělé inteligenci se v Evropské unii definitivně uzavřela. EU AI Act – první komplexní regulace umělé inteligence na světě – postupně nabírá na síle a spolu s dobře známým GDPR tvoří dvojici právních rámců, které musí respektovat každá firma pracující s AI a osobními údaji v Unii.
Klíčovým datem je 2. srpna 2026, kdy nabývá účinnosti většina pravidel AI Act včetně povinností pro vysoce rizikové AI systémy a pravidel transparentnosti. Je ale třeba dodat, že kolem časování některých povinností v průběhu roku 2026 probíhala jednání o jejich částečném odkladu – firmy proto dělají dobře, když si aktuální stav pravidelně ověřují přímo na stránkách Evropské komise.
Soulad s AI Act a GDPR není jen administrativní povinnost – přímo ovlivňuje:
Pojďme se podívat na to, co přesně AI Act a GDPR od firem vyžadují.
AI Act rozděluje systémy podle míry rizika – od zakázaných praktik (například sociální skórování občanů), přes vysoce rizikové systémy (například AI při náboru zaměstnanců nebo hodnocení bonity), až po systémy s minimálním rizikem. Prvním krokem pro každou firmu je proto správně zařadit své AI řešení do příslušné kategorie – od toho se odvíjejí všechny další povinnosti.
Pravidla transparentnosti vyžadují, aby bylo jasně označeno, když člověk komunikuje s chatbotem, když je obsah (například obrázek či video) vygenerovaný umělou inteligencí, nebo když AI systém rozhoduje o něčem, co se člověka přímo týká. Skryté nebo zavádějící nasazení AI je jedním z nejrizikovějších prohřešků vůči nové regulaci.
Většina AI systémů pracuje s daty, která mohou obsahovat osobní údaje – a tady přichází na řadu GDPR. Firmy musí zajistit právní základ pro zpracování dat, transparentně informovat dotčené osoby, umožnit uplatnění jejich práv (například práva na výmaz) a v případě vysoce rizikového zpracování vypracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA). Při trénování vlastních modelů na firemních datech je tato povinnost obzvlášť aktuální.
U vysoce rizikových systémů AI Act vyžaduje zavedení systému řízení rizik po celý životní cyklus AI řešení, vedení technické dokumentace a zajištění lidského dohledu nad rozhodnutími systému. Tato dokumentace není jen formalita – v případě kontroly nebo stížnosti je to právě ona, co dokazuje, že firma jednala zodpovědně.
Čím dál víc firem zavádí interní AI governance procesy – jasně definované role, kdo schvaluje nasazení nových AI nástrojů, kdo sleduje soulad s regulacemi a kdo řeší případné incidenty. Bez této struktury se odpovědnost snadno „rozplyne" mezi jednotlivými týmy, což při kontrole ze strany úřadů působí mimořádně rizikově.
Pokud chcete pochopit, jak AI nástroje skutečně fungují, a naučit se je prakticky používat bez potřeby programátorských znalostí, nabízíme jednodenní kurz „Praktický úvod do umělé inteligence (AI) bez předchozích znalostí". Naučíte se pracovat s OpenAI a Deepseek, vyzkoušíte si prompt engineering na reálných příkladech, natrénujete si vlastní AI model bez psaní kódu pomocí DataRobot a Google Colab a jako bonus nahlédnete i do AI nástrojů na AWS.
Kromě kurzů zaměřených na umělou inteligenci nabízíme i širokou škálu dalších IT školení – například programování v PHP, Javě a v mnoha dalších jazycích a technologiích. U nás si určitě najdete kurz, který posune vaši IT kariéru dál.
Ano, povinnosti se odvíjejí především od rizikovosti konkrétního AI systému, ne od velikosti firmy, i když pro menší subjekty existují jistá zjednodušení.
Ne automaticky – DPIA je povinná zejména u zpracování, které představuje vysoké riziko pro práva a svobody dotčených osob.
Doporučuje se sledovat oficiální stránky Evropské komise věnované AI Act, jelikož časový harmonogram se v průběhu roku 2026 ještě upřesňoval.